Vymýšlej, jak věci dělat lépe, inovuj a sdílej

Naše čtvrté pravidlo je o inovacích a sdílení. V našem manuálu máme ještě toto vysvětlení: “Pravděpodobně vše, co děláme, lze dělat lépe. Jakmile vidíš tuto možnost a jsi ochoten změnu iniciovat, jdi do toho. Nadhoď to na poradě, napiš to lidem. Prosté upozornění na nedostatek nestačí, je nutné se zasadit o to, aby se to změnilo. Vzít si to za své nebo přesvědčit ostatní, aby si to někdo vzal. Když se něco povede, poděl se. Když se něco naučíš (protože to třeba nešlo úplně podle plánu), tak se poděl taky. Každé sdílení zkušeností je důležité nejen pro tebe, ale i pro ostatní - hlavně si nenechávej věci jen pro sebe, i sebemenší sdílení může někomu pomoct.”

‍

Tohle pravidlo v sobě skrývá několik velmi důležitých postojů:

• neustálé sledování toho, co jde dělat lépe
• není to jen o upozornění na problém, ale o aktivním řešení
• sdílení úspěchů, ale i poučení pro příště je extrémně důležité

Sledujeme, co se dá zlepšit

Rád říkám, že neustále “tweakujeme” naše fungování. Když nějaký proces drhne, tak se na něj podíváme a vymyslíme jeho novou podobu. Například jsme nedávno upravili fungování kudos. Zhruba jednou za 3 roky děláme “re: vize”, tj. díváme se, jestli ještě jdeme ke správnému cíli. Každý půlrok máme pravidelné retrospektivy (o tom ještě budu psát v některým z příštích dílů). A průběžně se hecujeme na Slacku, jestli všechno běží, jak má. Samozřejmě to vyžaduje, abychom neusínali na vavřínech.

‍

Nejhorší, co se totiž může stát je, když si všichni budeme jen hledět své práce (které máme většinou až nad hlavu) a budeme ignorovat věci, které nejsou v pořádku. Je proto důležité, aby každý tu a tam vystoupil ze své komfortní zóny a pomohl zlepšit jakoukoliv drobnost.

Nadáváním v hospodě se situace nezmění

Když už si všimneme, že něco není v pořádku, tak je ale potřeba s tím doopravdy něco udělat. Nejen si postěžovat kamarádům u piva, jak to tady stojí za starou bačkoru. 🙂 To umí každý, ale ne každý už zvládne zvednout tu rukavici a jít s kůží na trh. Není ale potřeba, aby to uměl vyřešit - jen je potřeba, aby si za tím šel a zasadil se o to, aby se něco změnilo.

Sdílení nás obohacuje čtyřikrát

Maximálně se snažíme podporovat sdílení. Jenže v lidech jsou často zakořeněné představy, že:

• to přece nebude nikoho zajímat
• když jsem na to přišel / přišla já, tak to ostatní přece už dávno musí vědět
• to je taková banalita, že to skoro nestojí za řeč
• apod.

Slyšíte se? Někdy dokonce lidi tráví dny hledáním řešení a když ho najdou, tak se jen plácnou do hlavy stylem “taková blbost, to mě mělo napadnout hned” - a namísto, aby se podělili o vhled, tak se ještě skoro stydí, že jim to trvalo tak dlouho.

‍

A přitom sdílení nás obohacuje vlastně čtyřikrát:

1. toho, kdo sdílí, to donutí jasně formulovat, co objevil (a kolikrát si musí ještě něco málo dostudovat, aby to dávalo hlavu a patu - takže ho to ještě rozvíjí!)
2. posluchače to může inspirovat k novým nápadům
3. při sdílení se kolikrát i sám sdílející dozví další inspiraci od posluchačů, která může původní nápad ještě významně posunout
4. v neposlední řadě si sdílením budujeme osobní brand a pokud jsme i součástí nějaké firmy, tak posilujeme ten firemní.

Jenže tady přichází na scénu oblíbený stud mluvení na veřejnosti (byť jen v úzkém kruhu kolegů), což je velmi rozšířený fenomén. Snažíme se to překonat různými způsoby:

• ve Slacku máme kanály #chlubeníčko, #co-můžeme-sdílet, #co-nás-bavilo-tento-týden nebo #fuck-ups, kde lidi průběžně píšou, co se jim povedlo nebo nepovedlo
• součást pravidelné celofiremní porady máme cca 30 minutový blok na instantní sdílení nebo malé prezentace
• dělali jsme si i takové medailonky o sobě, abychom se víc poznali i z nepracovní stránky
• jednotlivé týmy si sdílí i na svých poradách
• apod.

Ale i tak je to pořád běh na dlouhou trať a i když věřím, že máme vytvořené fakt bezpečné prostředí, kde se navzájem podporujeme a chyby vnímáme spíš jako nové zkušenosti, které nás posunou dál, tak je to pořád trochu boj to z některých lidí dostat. 🙂

‍

Jak to vidíte vy? Zaujalo vás to? Napište, co to ve vás vyvolalo. A pokud čistě náhodou hledáte práci, tak mrkněte na náš profil na Cocumě nebo tady u nás na webu, kde máme aktuální nabídku volných míst. A i když práci nehledáte, tak se pojďme aspoň propojit na LinkedIn a třeba napište, kdyby vás něco zajímalo…